Listopad 2015

Vánoční akce, pečení

30. listopadu 2015 v 20:52 Listopad
Jednou za čas je u nás v miniměstě nějaká ta kultůra. Teď to třeba bylo vánoční ..nebo spíš předvánoční představení. Na náměstí vystavují stánkaři svoje výrobky-od jídla a pití, přes výrobky dětí až po vánoční stromečky. Výběr sice není velký a ani moc lákavý, ale za procházku a omrknutí to přece jen stálo. :)
Poslechla jsem si asi hodinový koncert českého zpěváka, šlo mu to opravdu skvěle, žádný falešný tón neunikl a díky němu se sešlo hojně lidí. Nejlepší vystoupení za posledních několik let, ba dokonce to nejlepší? :)

Zbytek dne nás s mamkou chytla uklízecí nálada. Takže ustlané postele, prach utřený, prádlo vyprané, skříně poskládané, podlaha vytřená, kulička učesaná....
Málem bych zapomněla, ještě moje maličkost stihla udělat kuličky z datlí a kakaa. Prý fitnes recept, no k nakousnutí.

V sobotu jsem se rozhodla, že po dvou letech začnu opět píct. Né, že bych někdy nějak pekla, spíš jen pomáhala mamce.
Při vybírání receptu né a né najít něco, co mi padne do oka. Takže zvítězilo kokosové těsto, prý mamky oblíbené. Šlo vyválet docela na prd...skoro vůbec, takže z toho vznikly rohlíčky. Po namočení do rozpuštěné čokolády a posypáním kokosu nevypadají až tak zle.
Další recept z internetu byly rohlíčky, u mě spíš podkovičky. Trochu se připekly, protože ta trouba peče neuvěřitelně rychle, a když se podívám, jestli už je to hotové, tak nic...a za další chvilku se už připíkají. No takže obět konce namočený v čokoládě a posypané barevnými cukrátky.
Aby toho nebylo málo, rozhodla jsem se ještě pro linecné a k večeru je slepovala marmeládou.
Docela záhul, pro lenocha jako jsem já. Hehe. Mezitím byla nějaká ta procházka s kuličkou, ale jenom krátká, byla docela zima.

Dnešní vstávání? Co dodat, nesnáším znělku toho podělanýho budíku! Hned jsem si ju musela ráno změnit. Vrrr, je to jako probuzení z rakve...! Ještě, když jdu spát ve 12 a vstávám o 4 a půl hodiny později, že...
V práci to kupodivu uteklo. Možná to bylo tím, že tento týden dělám s tou nejlepší kolegyní. Od zítra budu ještě s jinou a to bude záhul, protože takovou semetriku....no možná znáte taky. :D Po práci rychle nakoupit a domů...s tím, že se nebudu válet. Haha. Na oběd postačily americký brambory, jako zákusek fitness tyčinka a ledový kaštany, mňam-kalorie. :D Mezitím válení u komplu, procházka, 5 minut četby, hraní s kuličkou a ...válení u komplu, pár sklapovaček, sprcha, umytí nádobí, nachystání svačiny a teď? Spát! Dobrou noc. Tess. :)

Co mě vytáčí na mamce?!

24. listopadu 2015 v 9:16 Listopad
Bydlím jenom s mamkou v malém bytečku, kde o sebe ťukáme několikrát denně....teda alespoň, když mám na odpoledne. :D A jak to tak někdy bejvá, občas si lezem na nervy. Není to nijak často, spíš to jsou věci, které štvou tu druhou a také si to navzájem samozřejmě řeknem.

1. Má plnou lednici a v ní i starý jídlo. Na to jsem fakt alergická. Zrovna před chvílí dostala ode mě stěr a musela si to pěkně vyklidit. Ono to je většinou tak, že tu nechá tunu jídla, když odjede na tejden pryč...a já to po ní všechno vyhazuju a to je někdy panečku smrádeček.
A to samé s pečivem, leží tu někdy plesnivé jako by se nechumelilo. Potom jdu já a všechno házím do koše a klidně jí řeknu, že je pěkný prase. Tím nechci říct, že nějak mamku urážím, berte to trochu s nadsázkou, jako my dvě společné bydlení a problémy. :D

2. Když umeje záchod, tak vždy jenom zevnitř. Nikdy neutře prach, nevyleští prkýnko. Todle nepochopim, jak to vidim, vytočí mě to a dodělávám práci po ní. A navíc má v koupelně pověšenou nejméně jednu podprsenku, někdy 4...proč?!

3. Vyleští si kuchyň jednou za měsíc, možná za delší dobu. Neměla by tudle část bytu dělat zrovna ona, žena, matka? Ještě, když je tam nejčastěji.

4. Pere, neustále u nás jede pračka. Nadávám na spotřebu vody, jak budeme beztak doplácet, ale marně. A to nepere jen naše, ale i jejího přítele(nebydlí tu).

5. Vyvolává s přítelem. Většinou dvakrát dopoledne, je to na mrtvici. Přes to řvaní opravdu usnout nejde a navíc každý slovo musí slyšet i sousedi. Hihihi...

Nafrněná

21. listopadu 2015 v 21:18 Listopad
Ano, občas mám takový sek a chovám se nafrněně. Miluju tu písničku, ikdyž český hity nemusím, tahle ke mně jaksi tíhne.

Ráno, po chvílce četby moje kulička otravovala, a tak se šlo venčit. Bylo hnusně, takže procházka nepatřila zrovna mezi ty ,,procházkové". Potom se moje já usadilo, teda spíš ulehlo, ke knížce. Jenže tak by rychle uběhl celý den a já ho jen proválela, a tak jsem si řekla ,,DOST!" a po skoro dvouch letech, kdy mi konečně dorostly vlasy pár čísel pod ramena, jsem se je rozhodla natočit. Dopadlo to velmi úspěšně. Dodala jsem ještě make-up, bronzer, dokonce i stíny a samozřejmě řasenku a lesk na rty. No prostě kóča po dlouhatánské době. Hihi. :D

Odpoledne si moje maličkost udělala výlet za ségrou a smraďochama. Šli se mnou po nákupech, takže vskutku podařené nakupování-nic nemám. Je to s nima otrava, celou dobu se pošťuchujou, hádaj a dělaj si naschvály. Opravdu na pětadvacet na prdel, jenomže ono by to stejně pomohlo jenom na chvilku. Ta dnešní mládež stojí za prd, je to čímdál víc rozmazlenější, namyšlenější. Fakt, lopatu na ně!
Po nákupech jsem si naivně myslela, že jako se sestrou pokecám, ale jaksi fb je přednější. No takže těch pár minut do příjezdu busu jsem si zahrála hru na mobu, abych nerušila jejich familialitu. :D
No nechápu, jak někdo může sedět na fb nebo prostě za mobilem, počítačem, když má celej barák vzhůru nohama. Bordel kam se podívám ...ale s někým to prostě asi nehne. Neříkám, že mám doma naklizeno, taky se mi někdy nechce, tak to nechám na druhej ....třetí den. Ale stále si mám kam sednout, kde se najíst, kde spát... no prostě žádný extrém.

Doma mě čekalo překvapení. Nikdo tu není, juhůůů. Ale i tak, šlo se vyvenčit. Podložka nepočůraná, říkám si, jak je to divné, ale asi kulička není dlouho sama doma. JENOMŽE, za dvě hodiny později zjišťuju, že je počůraná sedačka. Takže byl sec mazec a okamžitě dostala vyhubováno a povel pěkně zůstat v pelechu. Prý je v cele, říkal mamky přítel. :D Teď je tam už asi půl hodiny a spí, no ať dneska zapomene spát s paničkou, nádhera jedna nevychovaná. Nvm, jak si to mohla dovolit. Má tu podložku....tu počůrá nebo pokadí většinou, když odejdem, jako by se mstila, že ji tu chudinku necháváme samotnou. Ale polulat sedačku, která sotva oslavila rok, to je vrchol. Nejhorší na tom je, že z toho ty čůránky už nikdy nedostanu. Sice jsem to drhla, ale cejtit je to furt,... holt pech :(...aspoň prošla generálním úklidem.

V úterý jsem si měla nalepit další náplast, ale už došly a já stejně nikoho nemám, tak naco kupovat nové, že. :) Najednou se mi prsa vlezly do podprsenky, juhůůů! Jenom se netěším, jak se mi vytahaj, díky těm náplastím a vlastně díky tomu zasranýmu idiotovi, kvůli kterýmu jsem je měla, že..
Zhoršila se mě pleť, ale nedivím se, za 3 dny snězeny 4 čokolády. Od zítra je s tím amen. Začnu pro své tělo a zdraví trochu něco dělat. Prostě začnu cvičit a omezím sladkosti a bude. :) Navíc si tím zpevním postavu a bude ze mě kočka. :D Haha...jen vtípkuju, to je vždycky řečí...

ach jo :/ :)

20. listopadu 2015 v 17:12 Listopad
V úterý večer mi umřelo moje šestileté morče. Čekala jsem to už delší dobu, ale poslední týden to s ní šlo úplně zkopce. Nepila, nejedla a skoro se nehýbala, jen sem a tam se poposunula. Zkoušela jsem jí dokrmovat stříkačkou, ale už to nemělo cenu. Smrtka si vybrala svoji oběť. Ještě ten večer byla pochována, teď už je jí dobře....

Ve středu mě čekala opět návštěva pošty a poslání balíčku. No nevystoupím z autobusu a naproti fotr! To je vždy horší než noční můra! Na frontě čekání aspoň 10minut, ale já sama tam stála pěkně dlouho, než to milá pošťačka vše polepila a zařídila. Takže při odchodu mě čekaly nemilé pohledy, stojící dost dlouhou frontu. To u zdejší pošty opravdu miluju.

Čtvrtek byl válecí den, plus samozřejmě procházka s kuličkou. :) Venku to vypadalo, jako kdyby se měl blížit konec světa. Z jedné části sluníčko a z té druhé temně modré, malé mraky pospojované do sebe. No a ten vítr, brrr!

Dneska to v práci vůbec neutíkalo a ještě navíc pršelo! Takže po příchodu dom a zjištění, že tu nikdo není se kulička proháněla sem a tam, kňučela, jak chce jít na balkon, protože, když prší, tak se zrovna na procházky moc nechodí. Takže varianta dvě - babička. :D Má velkej byt, takže se tam luxusně vyběhá a vyblbne s plyšákama po nás. No a navíc si my dvě po dvouch týdnech máme už co říct. Babča se pomale chystá na pečení cukroví....má prý potom tolik doktorů. Ano, tři během měsíce...tak aby jí to pečení někam neuteklo, když bude pořád spouzet po těch mudrcích. :D

No a co jinak během deštivého dne? Snaha o vyfocení nějaké pěkné fotky (no a ono stejně prd), projíždění videí od virálů, kouknutí na fb, instagram, hraní s kuličkou a četba? :)

Konec!

16. listopadu 2015 v 20:54 Listopad
Dnešní den....začal hrozně! Vzbudila jsem se před budíkem, moje kulička zvracela a já se cejtila jako právě vykopaná mrtvola. Na founu mě čekala velice milá smska ve stylu, já jsem si všech svých chyb vědom, ale jsem dokonalý, ty jsi falešná i s celou svoji rodinou a bla bla... no a když jsem mu odepsala, že jeho IQ je tak nízký, že stále nic nechápe, rozhorčilo ho to natolik, že vlastně nakonec lituje, že se mnou těch pár měsíců byl. :D Sakra, tak proč prosí celej tejden o další šanci? Může mi to někdy vysvětlit? :D :D

Natolik mě ty sms vzaly a vydeptaly, že jsem se rozbulela v práci...no jen ať si ty krávy tam drbou, jsou mi u prdele. Prostě to tak nějak samo šlo ven a já to nijak nemohla ovládnout. Brečím kvůli tomu, co vlastně není pravda... vím, že ne, znám sebe samou líp než ostatní. Ano, a to, že jsem sobec slýchávám už hooodně let. :)

Dá se to vůbec nahlásit, takový obtěžování smskama? Beztak by s tím cajti nic nedělali, ..ptž je to vlastně totální píčovina. Jenomže já jsem z toho tak vysátá energií, tak vydeptaná, ale to ten psychouš chce, že? No tak gratuluju, dovršil jsi své dílo, doufám, že máš radost a utápíš se někde ve sračkách ty hajzle!

Teď nechcu, předtím jsem nechtěla žádnýho magora a já na něj narazím...no tak díky za zkušenost, teď si dám oraz hooodně dlouhej. Jestli teda vůbec někdy začnu někomu zase věřit, že. ;)
Nevím, k čemu jsou vztahy. No dobře, některým prospívaj, jsou happy. Přeju jim to. Ale sama chci být sama klidně navždy. Mně sex nechybí, možná občas pomazlení, ikdyž na to mám mou úžasnou kuličku <3. A podpora? Tu mi ještě nikdo z těch ex nějak nenabídl. Jsem vlk samotář a tím taky zůstanu. ,,Pořád jen to svoje, víš. ;)"

Bohatě mi stačí rodina! Mamka, teta...ty nejvíc, pak samozřejmě babča, ikdyž je poslední roky čím dál protivnější, brácha no...dospívej, dospívej chlape a sestra s prckama, to je docela škoda slov, faleš po tatínkovi....ale tak. :D No a málem bych zapomněla na moji nejúžasnější kamarádku, které říkám totálně všechno. Děkuji ženo, že ty tu pro mě vždy jsi, ikdyž nás dělí dálka, vždycky tam bude to naše forever! :) :*
A samozřejmě moje kulička, pro ni tu vlastně žiju. To ona mě dostala z té černé propasti, kdy jsem měla neustále chuť jít někam skočit, protože mě nic nenaplňovalo. Teď je náplň mých dnů ona. Je moje největší radost v životě, moje láska, štěstí..největší sen,moje všecko! Je jako moje děcko. :D :) Miluju ji, je prostě dokonalá.

Stačí mít malinký kruh přátel ...potom nikdy nejste sami. Člověk v dnešní době prostě nikdy neví, kdy padne hubou na zem a je jen na něm, kdy se z ní odlepí. Někdy stačí malá pomoc a je zase na nohou. Proto si važme těch, co to s námi myslí dobře!

Ten pocit...

15. listopadu 2015 v 15:27 Listopad
Ten pocit, když čekám na krámy a ony příjdou a zkazí mi náladu totálně na všechno. Moje plány o hubnutí jsou fuč, cpu se sladkým o stošest a je mi to buřt.
Venku od rána chčije, tož jsem si četla, hrála s fenkou, uvařila, dělala úkoly se synovcem, promazávala fotky na disku, a tak nějak se proválela až do teď. Jenomže, nevím co dál? Nesnáším ty dny, kdy mám krámy a venku je hnusně. Opravdu nejhorší kombinace.

Včera sms od ex, že už mě nechá bejt a teď mi od něj příjde další sms z netu, ve které stojí.... :
Ahoj **** ještě jsem chtěl napsat to, že mě mrzí, jak mě odhodias jak kus odpadu. Kdybys mně dala šanci, už bych to nikdy neposral ňákou blbostí a vářil bych si ji.

No a jenomt o sem píšu, dorazí druhá:
Nikdy mě nebolel rozchod, jak teď. Chtěl bych tě zpět. Myslím na tebe furt a utápím to v drinkách, ale aspoň to nebolí tolik. Mám tě rád, chybíš mně.

Jak moc těžký je pochopit, že už ho nemiluju? Že jsem mu ,,odpustila", ale nechci s ním mít nic společnýho, protože jeho chování se ze dne na den změnit nedá a jeho sliby, které nesplňoval už nikdy splněny nebudou.
On se ke mě choval, jako kdybych byla jeho majetek, a potom, jak jsem řekla, že je konec. To bylo opravdu jemné zacházení! Začíná mě to už pěkně srát, deptá mě, totálně ze mě vysává můj rozum, moji trpělivost. Né nebudu odpovídat, nemá to cenu, bylo by to pořád dokola a on by byl ten s pravdou.

Najednou má na drinky? Vždyť mi říkal, jak dal poslední peníze do ,,obědu" :D Haha, já se už můžu jenom smát.

Další sms? ..
Dával jsem ti celé srdce, měla jsi mě to říct na začátku. Tohle zklamání mě fakt bolé a ji ta fena mě chybí. Seb a krásnou neděli ti přeji..

Oooo, děkuji za krásnou neděli. Ale víš, ona by byla mnohem krásnější, kdybys mi dal už sakra pokoj ty magore!!!

Opadavý víkend

14. listopadu 2015 v 20:35 Listopad
Co psát? Mám se fajn, když jsem sama. Na fb se dá kdokoli zablokovat, na mobilu je to už horší....ale neodpovídám na ty trapný sms, kde si ex vylívá srdíčko. :/ :D Dneska mi napsal dokonce 2, pořád píše, ...jestli mu odpustím. Přitom jsem mu asi 2x řekla, že jo...ale dutá hlava to zřejmě nepobere. Jak už jsem psala, odpustit můžete cokoli, ale zapomenout? Nikdy! A s takovým člověkem je každý slovo zbytečný. A taky tam stálo, že mi už dá pokoj, no tak doufejme, že už... :)

Založila jsem si instagram. Našla jsem tam jeho sestru. Sakra, to je ale mužatka. Ikdyž, pořád lepší...než být vyžraná jako prase.(asi začnu taky hubnout a chodit do posilky) :D

Moje kulička je ostříhaná ..nejvíc, co kdy byla. Holt dredy musely pryč. Ale sluší jí to, už aby došla ta kombiinéza, aby jí tolik nemrzla ta prdélka malá. :)

Asi po roce se zbláznily moje kulinářské myšlenky a já pekla buchtu s tím, že je jí moc, jak ju budu rozdávat, ale nakonec půlka padla do mýho žaludku. :D No holt musim nabrat zásoby tuku na zimu. :)

Mám tu přes víkend synovce. Takže jsme vařili obídek, byli na procházce, trénovali povely, koukali na telku, fotili, učili se, donesli oběd babičce a tak nějak se proflákali až do večera. :) No a teď tu mladej sleduje nějakej filmek na cinemě a já si pěkně surfuju a píšu s kámoškama... :)
Dáváme dohromady zážitky z propařené noci :D Málem bych se zapomněla pochlubit, že jak jsem šla tancovat na plac, tak tam byl takový výstupek..no prostě schod a já myslela, že mi dal někdo nožičku, když jsem se klátila k zemi...takový to , sakra teď mě každej viděl. Rudá až na prdeli, ale tak dobrýýýý! :D :)

Síla slov

11. listopadu 2015 v 9:39 Téma týdne
Síla slov..co na to asi tak napsat. Ten, kdo drží svoje sliby, názory apod...to je panečku síla slov, tomu už věřím a nemám v něm děravou důvěru.
Nadruhou stranu, ten kdo neustále slibuje, ale neplní...ztrácí v tom druhém důvěru natolik, že už ani neví, v čem mu může důvěřovat. Pochybuje, zda je vůbec něco z toho, co neustále vykládá pravda.

Každý z nás zná pár lidí, kterým naplno důvěřuje. Už zná jejich vtípky, občasné rýpnutí, ale ví, že ho mají i přes legrácky a menší neshody rádi. Viz moje rodina třeba.. ;)

Pak je tu ale ta většina, které jsem za život potkala a dokonce jim věřila, dokud mi nedošlo, že nemá cenu jim stroprocentně věřit. Sem tam si něco při vyprávění přihodí, přiostří, aby to vypadalo líp. Prostě machrování, ...a nebo na druhou stranu, aby byl ten největší chudáček, když už nemá na to - být king.

No a konečná skupina, pár takových lidí už jsem taky potkala, jsou lidé, co neustále lžou. Někteří vědomě, jiní nevědomky...a ti další si to radši ani sami nepřiznají.
Tato skupina je tak či tak nejhorší. Slibují hory doly, klečí na kolenou, brečí, dožadují se...ale ve skutečnosti skutek utek a oni se vlastně nezměnili. To vy, protože s váma začli tak trochu manipulovat a ten, kdo má měkké srdce - podlehne těm sladkým omluvným slovíčkům a je zase vše ok, dokud se něco dalšího nepodělá. Jenže ti chytřejší, ikdyž si to třeba nechcou přiznat, už ví, že se to bude opakovat...ale stále s tím druhým komunikují a nechávají se neustále obalamutit slovíčkama a věří, že se dotyčný jednou změní. Věřte mi, nezmění.
Ta třetí skupina ví, že to není dokonalý přítel/přítelkyně, jen neví, jak to přátelství/vztah ukončit. Jednoho dne však dostanou odvahu a dají mu sbohem a mají se mnohem lépe, než-li s oným manipulátorem.

Vytahování stehů

10. listopadu 2015 v 12:10 Listopad
Celková kastrace mého miláčka dopadla fajnově. Deset dní jsem musela hlídat, aby si ránu fenečka nijak neolizovala a nevykousala stehy. Moc velký problém to nebyl, měla to přelepené a na sobě přetáhlou síťku, která jí neskutečně zadredovala srst! Když si ránu chtěla lízat a né a né přestat, dostala ochraný límec a byl klid. :)
Včera jsme čekali na veterině kvůli 3 minutám, kdy kuličce vytáhly stehy, nekonečnou hodinu! Všechno je prý ok a může se vrátit do normálního režimu, ..no to už se vrátila, když mi tudle zdrhla a běhala si jako blázen. :D

Dneska mě čekala cesta na poštu, samozřejmě s tou mojí prdelínou. :) Venku vedro jak....na poště vedro jak v sauně, samý čekání...to mě jednou zabije.
Poslala jsem balík s oblečením /na spaní/ svýmu ex a vyzvedla si balíček - novou kombinézu na zimu pro mazla. Bohužel, na e bay zřejmě prodávaj něco jinýho, než píšou...protože jinak nevím, jak se mohlo stát, že je ta kombinéza o 10cm kratší...ach jo. Zase to budu muset zkoušet prodat. Je opravdu krásná, ale není nám no. :(

To mě vždycky dokáže totálně nasrat, na něco čekám a těším se...a pak je mi to k ničemu.

Můj ex mi neustále vypisuje, jak pochopil všechny chyby, kterých se při našem vztahu dopustil a jak ho to strašně mrzí a doufám, že mu dám ještě druhou šanci. Sorry kámo, ale já druhou šanci psychoušovi dávat nebudu ...mám se teď fajne. :)

Pařba a rozchod 2

8. listopadu 2015 v 21:31 Listopad
Ráno zlámaná z nízké matračky, která má snad centimetr, přisunutá co nedál od něj, ale on se lepil. Nebylo kam uhnout. Děs! Jde prej vařit, omlouvá se, hladí mě... mezitím nadává do piče a dovi co ještě.
Vstanu, vyčistím si zuby, učešu, obleču, zabalím věci...v tom ke mě příjde, obejme mě ze zadu se slovy: ,,Kam jdeš!" ..
Domů, ..odpovídám. ,,No to teda nejdeš, já tě nepustím"..začal s brekem a přímo násilnicky mě držel, nešlo se nijak vysmeknout. Za chvíli mě pustil, šla jsem se oblíct a obout. Dveře zamčené, tak mu říkám, ať mi odemče a on začal s prosíkem, ať mu to všechno odpustím, že už to nikdy neudělá. Prostě samé sliby chyby, protože on je dodržet nedokáže.
Nechtěl mi odemčít, schoval klíče a prostě stál si za tím, že vše v klidu vyřešíme, udělá oběd a po obědě mě pustí. Haha, tomu tak věřím...prostě jsem jenom chtěla odejít a né tam stát a koukat, jak se hádáme, jak bulí a já celá beznadějná čekala, kdy už mi otevře. Hrozba, že zavolám policajty jaksi nefungovala, ale jakmile jsem vytočila mamky číslo a on si myslel, že volám jim, tak byl celej podělanej strachy, ...nééé nevolej jim, co na to řekne moje mamka a bla bla.
No asi po půl hodině ...docela beznadějná, smutná a naštvaná se slzy na krajíčku jsem je pustila ven, ikdyž hlas mi zůstal kupodivu stále rázný a pevný. Mamka mi zavolala z5 a já na ni vyštěkla, že mě Seb nechce pustit z bytu a drží mě tam. Najednou típnuto, .. nvm jak dlouho tam moje já ještě čekalo, ale nakonec mi odemčel a ještě na mě za dveřima řval, ani nvm co, ale pěkně to neznělo.
Dole bylo zamčeno, zazvonila jsem na někoho na patře, ale nikdo se neozýval, tak jsem šla do prvního patra, zazvonila. Otevřela starší paní a já s brekem poprosila, jesli by mi nešla otevřít dolů dvěře, protože jsem se rozešla s přítelem a on mě je už zřejmě neotevře a nechtěl mě pustit z bytu, ptž je totální psychouš. No paní velice ochotná mi šla oteřít, mile jsem poděkovala. V tom mi zaznělo vyzvánění - mamka. Vše ze sebe dostávám a brečím ve velkoměstě, každý na mě čumí, nádhera...opravdu. Jdu na vlak, ale v tom ho uvidím, jde za mnou ...sleduje mě? Co po mně sakra ještě chce! Otočím se a jdu jinou stranou, on mě však dožene a otravuje svýma kecama... Ještě předtím volám mamce a říkám jí, jak mě sleduje...řekla mi, ať nehcodím tam, kde nejsou lidi.
Oxidoval mě až dokud jsem nezašla do vlaku...a potom mi volal a vypisoval sms. Několik minut napětí, ať už se sakra ten vlak rozjede..co když za mnou zase příjde? :( Naštěstí nic... za hoďku přicházím dom, přivítám se se svou kuličkou a vyprávím mamce, jak krásný byl můj víkend.

Na fb mažu všechny fotky a vzápětí zpráva, proč mažu naše fotky a vzpomínky, jestli ještě nějaké mám, ať mu je okamžitě pošlu. Haha, nepošlu mu nic, ani za milion! Čekal mě další teror zpráv, nejlepšé prostě bude, když si ho bloknu...stalo se a mám klid. :)

Jenom se těším, až na to příjde a začne mi vypisovat a vyvolávat, ptž má u mě nějaký starý hadry na spaní, ale on je chce. Klidně mu je pošlu poštou, jak už jsem předtím řekla...nechci ho už nikdy vidět. Tak jako on se ke mně nikdo nechoval a já to nemám zaptřebí.
Nejsem dokonalá a nikdy nebudu, ale aby mě někdo neustále stíhal a dusil jeho láskou, která nezná mezí a tím mě totálně vysával energii... to trpět nehodlám. To opravdu ne, díky. Moje nejšťastnější já je vždy, když je samo. :)

Jestli má někdo doma takovýho psychouše, nebo dokonce horšího apod, mějte odvahu a takovýho krypla opuste. Jinak začne hrozit, že to bez vás nedá, že se zabije, apod...

Pařba a rozchod 1

8. listopadu 2015 v 19:51 Listopad
Přijedu si tak do velkoměsta, kde na mě čeká onen člověk, s kterým jsem ve vztahu. Jdeme k němu domů, mám cca 2 hodiny čas před setkáním s holkama. Válím se, koukám na bednu, chce se mi po ranní spát. Upravím se, nachystám a s oným člověkem, který si jde zaběhat, kráčíme k semaforu, kde se naše cesty rozdělí.
Na místo určení se dostavím se čtvrt hodinovým předstihem, poté dochází slečna B., zanedlouho slečna J. a po půl hodinovém zpodždění největší nádhery L. a K. . Mezitím mi volá Seb, co a jak.
Po uvítání jdeme rychle do baru, kde máme zamluvený stůl. Každá si vybereme koktejl, všechny jsou dobré, mňam. Kecáme a plácáme co se dá. Jenomže mně začne volat Seb, opět jesli jsem ok, v kolik potom dáme sraz a kde. No nic, dobrý, kecáme s holkama dál. Jenomže jedna sms, dvě...pět. Volání, volání, volání... Všem kazím večer, otravuje je to stejně jako mě, je mi trapně, jsem nasraná ... s ním se nedá na ničem domluvit.

SMS od Seba:
Beru v kolik dáme potom sraz a kde? :P pusu :* jen abych věděl v kolik se nachystat :) 22:23

Moje odpověď:
Já nvm, oni mě nechcou pustit :D Ale mezi 1-3hodinou. Tak si dej klidně šlofíka. Pusu :* 22:27

Seb:
No jak usnu tak mě nikdo nevzbudí :) a kdybys chtěla tak to jde aji dřív nesváděj to na holky :D :* no tak nevim no. 22:31

Já:
No tak to budu muset jet prvním vlakem dom :P ..Já to na ně nesvádím. To je fakt, víš, ptž jsou tu do rána. Ty taky chodíš s klukama. Tak nerapli :) 22:37

Seb:
Máš tu nějaké věci sama říkalas že to nevidíš na dlouho takže nejelas za mnou jo aji? :( já s klukama končím v 10-11 vždycky aji dřív :) neraplím jen jsem myslel, že se domluvíme na normální době ve 12 o půl 1 ale proč vlakem jsem myslel že budem spolu aji..) 22:44

Já: Ale jo. Vždyť jsme spolu každej víkend...teď jsem takto poprvé s holkama a ty mi to ani nepřeješ. Nedělám vůbec nic špatnýho. Tak se uklidnu ju. Nechci se zase hádat. Jednou to snad přežiješ ne lásko? :* 22:49

..............hovor 22:50.....................................další hovor 22:57.................................

Seb:
Příště mně neříkej zdržím se chvili jen já věděl že to tak dopadne a celej víkend budu sám doma..však si to uži přeju ti to lásko ale domluva ve vztahu je základ tak budu rád když mě napíšeš v kolik dáme sraz a kde potom? :) Já jdu na jedno snima a potom dom, a určo neusnu když jseš někde pryč. Pusu :* ale zas mě zklamalas trochu jak jsem ti jedno najednu ale jednou to přežiju ale nikdy víc už ne to se mě tohle nestalo nikdy :( 23:14

..................hovor 23:14................hovor 23:22...............

Já:
Čau. Jsme v *******, mám jít či co? Nebo mi příjdeš naproti? 1:24

................hovor 1:24 .................. sraz ve 45 pod hodinama? Ok ... .....hovor 2:50...čekej jinde, za chvíli jsem tam...2:55, oo hurá, pán se dostavil!!

Brali jsme to dom oklikou, cesta asi 20minut, nvm proč, když jsme mohli jít normální 10minutovou ani ne... bavení v nasrané tónině.
Doma jsem se osprchovala, to a tamto a zalezla do postele, když už teda musím být s ním a né být s holkama....haha :P
Jenomže někdo měl asi jiné plány, já když se naseru, tak nechci, aby se mě vůbec dotýkal a prostě nechal mě být na pokoji, on to ví...ale neumí mě nechat být. Po asi hodinovém spánku mě vzbudil s tím, že jako takto nemůže spát, když jsem naštvaná. Mlátil s dvěřima, koukal vedle na telku, dělal bordel....a nakonec zase došel spát s prosíkem a omluvou, jako vždy...na mě už to nefungovalo, už jsem věděla svý. Pořád jenom nekonečný sliby, omluvy, prosíky...ale kde jsou ty činy sakra?! No noc hrůza... vůbec jsem se nevyspala a litovala jsem, že jsem nezůstala s holkama do rána.

Únava? né!

6. listopadu 2015 v 21:00 Listopad
Včera nás na procházku doprovodila moje kolegyňka, při cestě jsme podrbali co a jak a opět si nasbírali nějaký přátelský plusy a mínusy. :D
Pár ženskej drží v práci dietu. Začala s tím jedna, nvm před jakou dobou...možná rok? Kdo ví. Našla si dietoložku tady poblíž, která ji sestavila za dva litry jídelníček a při každý další návševě za 200 jim dává rady. No a ony s tím teď všichni postupně začínají. Na té první je to vidět, už je krásně hubeňoučká, další už nemá takovou prdel, a ostatní? Co já vím .. :D Každopádně já si myslim, že jest se dá normálně a zhubnout taky...když se chce, všechno jde i bez tohodle. Svoje prachy bych do toho nedala, leda bych vydělala o malinko víc.

Můj ex má holku! Konečně, fakt mu to přeju ...a já budu mít aspoň klid od keců toho svýho, proč ho mám na fb a bla bla. No zkrátka už nebude muset žárlit. :P Ale první společný foto v posteli? To jako fakt? Holt každý má rád jiná sousta. :D

Zítra jdu do práce, ach jo...netěším se, nechce se mi jít spát a zítra budu jako mumie. Odpoledne se pečlivě připravím a pojedu za Sebem a o několik hodin později budu mít sraz s holkama ze střední. Už se na ně moc těším, zase se uvidíme po roce a tentokrát to chcou táhnout až do rána...až na mě, haha. :D

Nervičky pracují....

4. listopadu 2015 v 19:53 Listopad
Vstávání do práce, oběd, práce, válení, procházka na poli, válení, focení, trénování, sprchování, nákup, procházka s novým obojkem, trhnutí, kulička běhá na volno... a SAKRA!

První dva-tři hysterický záchvaty ječení, ke mně! stůj vole! ....nic... zajdu za roh, vrátila se...a běhá si dál dokola sem a tam po trávníku. Jak ji jenom nalákat ke mně, proč mě venku nikdy neposlouchá, děs pes opravdu. Dělám tu pěknou podívanou sousedům. Ještěže mám ty kapsičky z obchodu, jednu roztrhnu...a za 3minuty ji drapnu pod pažu a s domlouvání jdeme dom.

Doma ji mrsknu pod sprchu, omeju packy-klasika. Domlouvám ji, jak si to jenom mohla dovolit, to prostě nesmí, bylo to naposled, bude poslouchat a basta. Usuším, zkontroluju stehy. Dobrý, uf!

Po pár minutách začne chrchlat...budeš zvracet? Je ti blbě? No ani se nedivím, takový závody.... Nakonec dobrý, leží v pelechu a už spí. Tak snad bude v pohodě.

Jo a málem bych zapomněla na super přeslazenou báseň od přítele:

Cítím se sám každé noci přes týden,
přirostla jsi k ménu srdci,
snad to bude brzy lepší.

Po nocích mně srdce brečí,
stýská se mu po tvým,
chtělo by být jenom s ním.

Mazlit se touží každý den,
od rána k večeru stále jen.

PS: Hrubky jsem se samozřejmě snažila nahradit vlastním intelektem. :D
PSS: To neznamená, že tam žádný nebudou!!! :)

On je psychopat!

3. listopadu 2015 v 16:14 Listopad
Můj milý mi právě napsal, že kdyby měl doma kolt, tak se picne...a potom nééé, že né, jenom kdyby byl s někým několik let a pak se něco stalo. Prostě psycho! Tak mu píšu, na jeho ..potřebujeme se oba uklidnit...že já jsem v klidu, ale ať mi nepíše a nevolá. Souhlasil, napíšem si v pátek co a jak. Neuběhla ani minuta a už se linuly otázky, jestli náhodou někoho nemám, že se chovám tak a tak ....no, a když jsem si dovolila z fb zmiznout, tak mi musel volat.

Zvedat mu to nebudu, už jsem mu to psala před několika minutama, kdy mi volal xkrát za sebou. Fakt todle jsem ještě nezažila. Je asi jedinej na světě, kterej nepochopí, že někdy je lepší ticho na vyčištění vzduchu kolem nás, když už slova jsou zbytečná a poměrně trapná.

V práci jsme byli s kolegyněmi na obědě, těstoviny se špenátem a kousky kuřecího masíčka, no mňamí! A ještě se u toho skvěle pobavím, protože se ty pětatřicítky chovaj na 13! :)
No a po práci za mojí mazlinkou :* a sní procházkou do města. Snaha o podzimní fotky jaksi neprošla, protože moje kulička jen tak nepostojí a ještě, aby se koukala do objektivu, no to tak! :( :D

Nástup do staro-nové práce

2. listopadu 2015 v 18:37 Listopad
Ráno klasika vstávání v 4:30 s novým budíkem...hrozná to znělka, už bych si do toho founu měla nahrát nějaký hity.
V práci pohodička, práce samostatná, trochu poklábosení se zdejšíma drbnama, podepsání smlouvy a juhů za matkou do práce pro mazlíka. Jdeme nakupovat, potkám kamaráda, který začal dělat hlídače, hodíme řeč a u pokladny zase naše vzácná kráva-sousedka.
Doma mě čeká milion slohů od přítele, ach jo...já prostě nejsem na ty sladký kecy a říkala jsem mu to, ale on s nima prostě nepřestane, asi si myslí, že mě obměkčí nebo tak něco, ale se mnou to bohužel-bohudík nic nedělá. Prý že sliby jsou víc než činy? Co to sakra? To jako fakt? Ehm, no když myslíš hochu.....! Já bych řekla, že je to trochu jinak. :D
Odpoledne jsme si vyšli na procházku, naproti bráchovi a šli posedět a po dlouhé době pokecat k nám. Od té doby, co máme každej někoho se nějak moc nevýdáme. Nějak za ty dva měsíce dospěl, co se týče vyjadřování, takže to proběhlo v klídku. Cpali jsme se čokoládama a já vyzvídala něco o Sebovi, jaký byl, když chodil se svojí ex. No a prý to samé, tutu nunu, zpíval jí ve třídě a cosi kdesi a najednou je to ta největší kráva, co po něm chtěla, aby vydělával peníze a potom je do ní cpal. Nemohl chodit nikam s kámošema, ale ona si s kamarádkama vycházla dost často, on ji vařil a ona prostě nedělala nic, ještě navíc ho nehorázně zkazila v sexu, to proto ho musí mít pořád. Ona ho zkazila, chtěla to pořád!

Tak nějak mám pocit, že moje srdce je proti všem klukům uzavřený a nedostupný. Odpouštím, ale nezapomínám...

Uplakaný víkend :(

1. listopadu 2015 v 20:59 Listopad
Z páteční noci na sobotu se mi spalo pekelně, bála jsem se o svou fenečku a neustále kontrolovala, aby si nelízala ránu po kastraci. Někdy k ránu né a né přestat, tak dostala ochraný límec. Jenomže ona stála a nehodlala si s ním lehnout a spát, takže zanedlouho jsem jí ho sundala, lehla si vedle do klubíčka a byl klid. :)
Ráno jsme se povalovali, nasnídali, koukali na telku, pouklízeli. Máti odešla do práce, dojel přítel, uvařila jsem, jedli jsme, koukali na film, učili se se špuntem, poňufávali s fenečkou a mazlinkovali se, byli venku a u babči.
Přítel - Sebastian neboli Seb si s mou velice ukacenou bábí vykládat a doplňoval ji, mezitím však šeptal na mě otázky typu: ,,Baví tě to? Nepůjdem už?". No co dodat, pravá přetvářka puberťáka?
Moje nasranost na něj už začala trochu přerůstat, ležel ve mně vztek ze včerejšího vymýšlení... (nééé ona to byla vlastně pravda!) + tahle nová přetvářka, už jsem neměla chuť s ním diskutovat.
Koukli jsme na film, postupně se osprchovali a šli spát. Já samozřejmě celá nevyspaná z minulé noci jsem už skoro spala a můj milý neustále přitlačený ke mně se slovy...Tesso spíš? Nééé asi.... .... .....
.... Víš já mám zase po celým tejdnu plný vajca, s tím prostě neusnu. Já jsem nějakej nakoplej, tak já si aspoň zapařim hru na komplu jo? To už moje já nevydrželo: ,, Děláš si prdel? To jako fakt? No tak si hraj žejo...!" ...ale néé on to tak nemyslel, ale otravoval mě pořád. Tak říkám: ,, Když ti dám, dáš mi pokoj? ". ..Odpověď zněla jasně: ,,Jooooo".
Tak celá znechucená ležím jak leklá ryba ...a to jsem nikdy jindy neudělala, jen teď jsem byla ko a už mě serou ty kecy typu, že chlap musí mít aspoň jednou za tejden sex, jinak to pro jeho vajca není dobrý apod. ...haha!
Na konci jsem začala potichu bulet a až bylo po díle, se vzlykem jsem hopsala na záchod. ,,Tesso, co ti je? Proč brečíš?"...ticho...ticho.... ,,Nech mě být! Říkals, že mi pak dáš pokoj, tak mi ho dej!"

.............................. spánek, ticho, oddychování ..............................

Ráno vstávačka, chtě nechtě vylízám z postele...teda ještě předtím půlhodinový drbání mé kuličky, to pak je radost být vzhůru a poslouchat její slastné chrochrání. :D
No...co k neděli říct? Prostě nebavka, hrála jsem si s novým mobilem, Seb pařil na mým ntb, ikdyž předtím sliboval, jak nebude...ale co tu má dělat, když já se s ním nechcu válet, že. :P
Tak nějak v tichosti a nasranosti (z mé strany) uběhl den...dokonce i venku bylo takové krásné ticho! Jenomže to vyhovovalo asi jenom mně, ptž když jsem došla k večeru domů z venčení, byla tu rozplakaná hromádka neštěstí. No, a jelikož to není po těch 3 měsících, co spolu jsme poprvé, už to se mnou ani nehlo. Normálně, zalezla jsem do postele s knížkou a fenkou a kliďánek si četla. A najednou...proč se se mnou celý den nebavíš? To takto budeme jako dokud neodjedu? Já se na tebe těším celý týden, každý den na tebe myslím a dojedu a ty jsi nasraná. Co si o tom mám jako myslet, ty si s někým píšeš? Máš snad někoho jinýho nebo co? Já fakt nevím, ale hrozně mě to mrzí a pořád si tuvykládám jenom sám se sebou, jak ten debil...a bla bla bla ...co jsem ti teda udělal? Tak mi to řekni...

Proč mu to nedošlo nebo nedojde? Proč je tak tupej, ikdyž je to vidět na první pohled, idkyž mu to řeknu 10x a on se stále ptá proč. Já nejsem kdoví jak chytrá, ale už jenom to, že mám maturitu a on výučák, ještě k tomu ze školy, kam chodí lidi s různýma vadama v učení....no prostě pro mě hrůza zjištění už před pár tejdnama. :( Jsem z toho celá nešťastná, vletěla jsem do vztahu, který jsem nechtěla a teď v něm trpím...a ptáte se proč to neskončí? Protože se bojím, on dělá vše kvůli mě, jinak by byl už někde v kleci a boxoval nebo se svýma kámošema prodával matroš apod... ach jo. :( Snažím se, ikdyž sama nejsem dokonalá a mám některý povahový vlastnosti dost na prd...ale todle je na mě hodně silnej oříšek a...tak nějak se bojím, jak to všechno dopadne. :(