Ten pocit....

1. února 2016 v 11:25 |  Únor
..když zjistím, že mám nějaký to kilo hore a škopek extrémně vyšpulenej, zamyslím se a první co mě napadne - do prdele, jsem tlustá jako kráva, druhej nápad - kurva, čekám mimino?!

Najednou se v mé hlavě začnou honit myšlenky. Kdybych v břichu měla dítě, trvalo by to minimálně 3 měsíce. Jo, od posledního sexu s tím zasraným kreténem, Sebem! Sakra, co teď! Test si do lékárny rozhodně v této díře koupit nepůjdu. Netoužím po poroznosti zdejšího posranýho okolí, už tak je to tu samej drb.
Začnu hledat na netu všelijaký články o tom, jak poznat těhotenství. Je toho hodně, ale vše na stejný brdo.
  • ranní nevolnosti - nemám
  • citlivá prsa, zvětšené či tmavší bradavky - né
  • menstruace - né, mám rozházený hormony (viz někde dole)
  • ostatní příznaky - asi nic, jen břicho jak balon
Píšu kamarádce, samozřejmě rada jako prase, jdi na gyndu nebo do lékárny pro test. Díky, ale já sakra nechci. Volám své nejbližší, která má s tímto problémem dost dobrý zkušenosti. Má doma test, jedu k ní. Vystřídalo mě několik pocitů, strach, nervozita, nejistota, smutek, pláč.... rozhodně žádný pozitivum.

Co když jsem vážně v tom?! Co si počnu, všichni to uvidí, škopek, to a tamto... Já a mít dítě? Né, vždyť já je nikdy mít nechci. Nejsem rodinnej typ. Nechci zkazit další život. Na potrat je pozdě. Ale narodí se zdraví? Nedávno jsem byla na rentgenu, nežiju zrovna nejzravěji...a už vůbec, po kom by bylo? Po něm? Nesnesla bych pohled do tváře - podoby jeho otce. Nezvládnu se o dítě starat a zároveň se tvářit, že jsem šťastná. Musela bych se odstěhovat do svého bytu, zvládat nájem a všechny potřeby pro to mrně sama. Adopce. To je ono. Moje vysvobození. Ale co by na to řekli ostatní? Měla břicho, ale dítě potom nepřivezla...potom by se dozvěděli o adopci a byla bych za nevím co.

Koukám do zrcadla a zároveň se přeměřuju s fotkami na google. Jak bych to tak sakra asi měla poznat, vždyť je to jenom škopek?...
Prý, když je žena těhotná, břicho neroste tam, kde normálně špek, ale o něco níž, hned jakoby nad chloupkama nad vadžínou(vagínou). :D
Jenže když prostě víc žeru, tak to stejně nepoznám, příjde mi, že tuk je všude.

Čůrám do hrníčku na stísněným, studeným záchodě....tolik jsem toho nikdy nevyčůrala. Zadržovat to hodinu, opravdu úspěch. Vložím proužek testu...čekám, čekám..... jedna čárka. Uuuuuf!

Nic se nezmění, vše zůstane při starým! Ale stejně, co když ten test nefungoval nebo byl vadnej?

Né není, nesmím tolik žrát.



Mimochodem. Při vztahu mám vždy antikoncepci. Při tomto posledním jsem zkusila náplasti. Jsou kurevsky drahý, a potom, jak mi rostl rosol, jsem tak nějak nevěděla, zda se na ně můžu vůbec spolehnout. Člověk nikdy neví. Vždy třetí týden se krámy dostavily.
Po rozchodě už jsem další nekupovala, tudíž se žádný krámy nedostavily. Protože před náplastmi jsem krámy taky neměla, asi půl roku. Holt rozházený hormony díky antikoncepčním injekcím, alikovaným cca 3 roky. Potom trvá až rok a půl, než se cyklus opět dostaví.

No a já si teda ještě nějakou dobu počkám. Vůbec mi to nechybí, takže kdyby se nedostavily vůbec, nezlobila bych se. :)

Happy end.. ? :D

Vůbec ne, pořád nevěřím tomu testu. Břicho je čím dál větší a začíná nad pipkou, jako u těhotné. Poslední dny chodím až moc často na WC. Bojím se, nevím co dělat. Chci, aby to byl jen zlý sen.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama